Pomněnková místa: tam, kde lidé s demencí nezůstávají sami

V Emauzském opatství se na Světový den Alzheimerovy choroby předávaly první Pomněnky – certifikáty pro veřejná místa, která se přizpůsobila potřebám lidí s demencí. První Pomněnku v hlavním městě Praha získala společnost Protetika, spolu s ní převzalo ocenění dalších 20 míst z celé České republiky.

redakce

Aktuality

12. 10. 2026

Malé změny, velký rozdíl

Nákup, návštěva úřadu nebo čekárna u lékaře – pro většinu z nás jde o samozřejmou součást dne, pro člověka s demencí ale mohou být každodenní situace mnohem složitější. Právě proto vznikla Pomněnka – certifikát, kterým iniciativa Dementia Friendly společnost ČR označuje místa vstřícná k lidem s demencí. Ti pak na první pohled poznají, kde se mohou cítit bezpečně, a vyhnout se tak obavám z nedorozumění nebo ohrožení důstojnosti.

Pomněnky dokládají hlavně ochotu porozumět a pomoci. Někdy totiž stačí jen trpělivost, jednoduchá komunikace, klid a ochota informaci znovu zopakovat. Na předávání certifikátů, které ve Světový den Alzheimerovy choroby uspořádal Dementia Institut, zaznělo, že jedno vstřícné místo dokáže změnit příběh člověka i celé jeho rodiny. Podle odhadů žije v České republice s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence přibližně 180 000 lidí a do roku 2050 se jejich počet může zdvojnásobit.

První Pomněnka v Praze a dalších 20 míst po celé republice

Vůbec první Pomněnku pro hlavní město převzala společnost Protetika, poskytovatel ortopedicko-protetických služeb, která dlouhodobě usiluje o vstřícný a citlivý přístup ke klientům. Za společnost ocenění převzala Viola Nedvědová. Protetika tak stojí na začátku sítě, kterou chce iniciativa v Praze dál rozšiřovat.

Certifikáty byly uděleny také dalším 20 místům napříč Českou republikou, mezi nimiž jsou například Úřad práce Kolín, Vsetínská nemocnice, ÚMČ Brno-Líšeň, TyfloCentrum Brno nebo městské knihovny v Lounech a Kolíně.

Více než jen nálepka na dveřích

Pomněnku místo získá po přihlášení, proškolení a úpravě provozu podle daného kvalifikačního standardu. Zohledňuje se několik kritérií:

  • Proškolený personál 
    Zaměstnanci vědí, že člověk s demencí může potřebovat víc času, a že nestandardní projevy jsou příznakem nemoci. Alespoň jeden z nich absolvoval školení zaměřené na komunikaci s lidmi s demencí.
  • Komunikace 
    Lidé dostávají jednoduché a srozumitelné informace, pokyny nejsou sdělovány příliš rychle a pracovník ověřuje, zda člověk porozuměl. Do komunikace je možné zapojit i doprovod.
  • Provozní přizpůsobení 
    K dispozici je individuální pomoc při orientaci nebo vyřízení služby, víc času bez tlaku a lidská pomoc třeba i u samoobslužných automatů.
  • Prostory 
    Srozumitelné značení a orientační prvky, vhodné osvětlení bez odlesků a stínů, podlahy bez matoucích vzorů, místa k odpočinku a snadno dohledatelné toalety.
  • Postup v krizové situaci 
    Pracovníci vědí, jak reagovat, pokud je člověk dezorientovaný a kdy přivolat pomoc. Dokážou mu nabídnout klidné místo v ústraní a kontaktovat blízkou osobu.

Ne všechna doporučení jsou realizovatelná v každém prostředí, výše uvedený kontrolní seznam tak slouží spíš jako inspirace. Každá Pomněnka se uděluje na rok a získat ji může obchod, knihovna, kavárna, úřad, lékárna i jakékoli jiné místo, které navštěvují lidé s demencí a jejich blízcí.

Ať se Pomněnky dál rozrůstají

Zahrada pro duši dlouhodobě mapuje potřeby v oblasti péče o duševní zdraví v Praze a pravidelně pořádá krajské koordinační skupiny, mimo jiné pro seniory. Ve spolupráci s Dementia Institutem usilujeme o to, aby se síť vstřícných míst v Praze rozrůstala napříč úřady, obchody, lékárnami i dalšími provozy. „Snažíme se podporovat efektivní návaznost služeb pro seniory, mapovat místa pomoci, rozšiřovat síť Center paměti na území Prahy, ale také podporovat a pořádat osvětové aktivity zaměřené na duševní zdraví seniorů. Proto jsme se rozhodli podpořit i iniciativu Pomněnka“, uvádí Mgr. Ing. Simona Kolková, koordinátorka péče o duševní zdraví seniorů v Zahradě pro duši.

Čím víc takových míst bude, tím déle může člověk s demencí zůstat v běžném životě: zajít si sám nakoupit, vyřídit věc na úřadě nebo si dát kávu tam, kde mu rozumí. A nemusí být tak  být odkázán jen na své nejbližší. „Určitě bych chtěla povzbudit všechny, kteří o Pomněnce uvažují, aby se nebáli a šli do toho. Často totiž stačí jen malé změny, které mohou mít velký dopad. Prostředí vstřícné k lidem s demencí vzniká především ochotou přemýšlet o potřebách druhých. A myslím si, že přínosy jsou i širší. To, co pomáhá lidem s demencí – trpělivost, srozumitelná komunikace, přehledné prostředí nebo ochota pomoci – je vlastně příjemné a vstřícné pro nás všechny,“, uzavírá Simona Kolková. Děkujeme všem, kdo se do projektu zapojili. Každá Pomněnka je důležitým signálem, že k sobě nejsme lhostejní.

Čím teď žijeme

Všechny články