Duševní pohoda dětí se zlepšuje, problémy ale nezmizely
Město Praha už deset let sleduje vývoj duševního zdraví a rizikového chování dětí a dospívajících. Do letošního výzkumu se zapojilo téměř 11 tisíc žáků druhého stupně základních škol a studentů středních škol. Výsledky ukazují, že obraz duševního zdraví dětí rozhodně není černobílý.
Tiskové konference k představení výsledků výzkumu (foto: Zahrada pro duši)
Dobrou zprávou je, že 50,2 % pražských žáků popisuje dobrý až velmi dobrý wellbeing – tedy že se celkově cítí dobře po psychické, fyzické i vztahové stránce. Po poklesu životní spokojenosti v předchozích letech jde o pozitivní posun. Zároveň se ale u 19,5 % dětí ukázala velmi nízká psychická pohoda, třetina žáků uvádí, že pociťuje střední až těžké příznaky úzkosti a téměř pětina příznaky depresivity. Vedle řešení akutních problémů je tedy zjevně důležité vytvářet bezpečné prostředí, které podporuje dobré vztahy a ve kterém se děti nebojí říct si včas o pomoc.
Digitální svět přináší nové výzvy
Jedním z nových témat letošního výzkumu je způsob, jakým děti využívají umělou inteligenci. AI používá více než 90 % pražských žáků a čtvrtina z nich každý den. Pro většinu je nástrojem při učení nebo získávání informací, část dětí ji ale využívá také ve chvíli, kdy se necítí psychicky dobře. 24 % žáků uvedlo, že se v psychické tísni obrací nejdříve na AI a teprve potom na člověka.
Data pochází z Mapování rizikového chování a duševního zdraví žáků v Praze, které provádí Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence (www.prevence-praha.cz)
„Pro děti je AI atraktivní mimo jiné proto, že je okamžitě dostupná, nehodnotí je a mohou se jí svěřit prakticky kdykoli. To ale neznamená, že dokáže nahradit skutečný vztah a odbornou pomoc. Znepokojivé je především to, že děti, které v psychické tísni vyhledávají nejprve AI, vykazují zároveň výrazně horší výsledky v oblasti duševního zdraví. Je proto důležité sledovat nejen to, kolik času děti s technologiemi tráví, ale také k čemu je používají a jakou roli v jejich životě začínají technologie zastávat,“ komentuje Roman Petrenko, vedoucí výzkumu Centra sociálních služeb Praha.
Rizika přinášejí i další digitální technologie. 13,3 % žáků je v riziku závislosti na sociálních sítích a děti popisují, že kvůli hraní nebo sledování krátkých videí ztrácejí pojem o čase, vynechávají volnočasové aktivity nebo se hůře soustředí. Výzkum zároveň upozorňuje na problémy se spánkem a nedostatkem pohybu.
Vedle digitálních technologií přetrvávají také problémy ve vztazích v kolektivu, včetně slovního napadání a šikany. Dívky dlouhodobě vykazují o něco horší výsledky v oblasti wellbeingu než chlapci.
Děti potřebují důvěryhodné dospělé
Z výzkumu také vyplynulo, že 54,3 % žáků se bojí obrátit na učitele s vážným problémem. Více než polovina dětí uvádí, že nemá ve škole dospělého, kterému by se mohli se svým problémem svěřit. To ukazuje na potřebu bezpečného prostředí, ve kterém děti vědí, na koho se mohou obrátit. Vedle pedagogů v něm mají své místo také školní poradenské profese a další odborníci.
Data pochází z Mapování rizikového chování a duševního zdraví žáků v Praze, které provádí Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence (www.prevence-praha.cz)
Pozitivní posun v celkové úrovni wellbeingu ukazuje, že změna je možná. Výzkum zároveň potvrzuje význam toho, jak se o duševním zdraví mluví ve společnosti a jaké preventivní a vzdělávací programy se ve školách uskutečňují. Důležitou součástí prevence jsou právě bezpečné vztahy mezi dětmi a dospělými – dítě nemusí vždy potřebovat okamžité řešení, klíčová je vzájemná důvěra. Někdy je nejdůležitější, aby mělo někoho, kdo si všimne, že se něco děje, dokáže naslouchat a pomůže mu najít další cestu.
S tím souvisí také pilotní projekt Prahy 9 zaměřený na wellbeing pedagogů. Jeho cílem nebylo učitele hodnotit, ale zjistit, jak se ve škole cítí a jakou podporu při práci s dětmi potřebují. Výsledky ukázaly potřebu podpory například v péči o vlastní duševní pohodu, komunikaci s rodiči nebo zvládání náročných situací ve třídě.
Dostupná pomoc musí být propojená
Děti a jejich rodiny nepotřebují jen vědět, že pomoc existuje – potřebují se také snadno zorientovat v tom, jaký typ podpory potřebují a kde ji najdou. Proto usilujeme o vybudování komplexní sítě péče o duševní zdraví v Praze a spolupráci mezi jednotlivými službami a odborníky. Nově vznikl online rozcestník psychosociální pomoci, který Pražanům pomáhá najít odbornou péči podle jejich konkrétní situace.
„Naším cílem není jen reagovat ve chvíli, kdy už dítě potřebuje akutní pomoc. Důležitá je prevence, včasné zachycení potíží, a především dobře propojený systém, ve kterém rodiny vědí, kam se mohou obrátit,“ dodává PhDr. Markéta Školoudová, ředitelka Zahrady pro duši.
AI je užitečný nástroj, člověka ale nenahradí
Letošní výsledky přinášejí důležitou zprávu: duševní pohoda části pražských dětí se zlepšuje. Současně ale ukazují, jak rychle se mění prostředí, ve kterém děti vyrůstají, a s ním i způsoby, jak hledají pomoc. Pokud se dítě ve chvíli psychické tísně obrací nejdříve na umělou inteligenci, měli bychom se ptát také na to, proč pro něj není stejně snadné obrátit se na blízkého člověka.
Největší výzvou proto není děti od technologií odstřihnout – ale vytvořit kolem nich takové prostředí, aby vedle všech digitálních možností měly především bezpečné vztahy, důvěryhodné dospělé a dostupnou pomoc, když ji potřebují.