Mezi ploty jsou největším evropským festivalem pro podporu duševního zdraví, který se každoročně koná v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Mezi koncerty, divadelními představeními a dalším programem jsme návštěvníkům v zóně Ujíždíme na duši nabídli kreativní workshopy a také klidovou zónu pro všechny, kteří se chtěli na chvilku osvěžit a odpočinout si od festivalového ruchu. Největším lákadlem pak byly přednášky a diskuze, které pokryly pestrou škálu témat, od náročných situací v dětství a dospívání přes rodinné vztahy až po digitální detox.
Informace o dostupné péči o duševní zdraví, výroba oduševnělých odznáčků, navlékání korálků i tradiční Strom přání – to všechno přilákalo malé i velké návštěvníky (foto: David Kumermann)
Od výzev dospívání k příležitostem s ADHD
Program jsme příznačně otevřeli tématem dospívání, o kterém mluvila sociální pracovnice Bc. Diana Terekhova z Centra pro děti Mezipatro. Připomněla, že dospívání není izolovanou životní etapou, ale navazuje na všechny předchozí vývojové fáze dítěte – každý člověk si postupně buduje důvěru v okolní svět, autonomii, schopnost prosazovat vlastní potřeby, zdravé sebevědomí i vlastní identitu. Přiměla publikum ohlédnout se za vlastním dospíváním a zmínila, že každá vývojová krize je zároveň příležitostí se dostat na „vyšší level“. Zároveň upozornila, že právě v tomto období se mohou naplno projevit nejrůznější problémy – od školního stresu, šikany a komplikovaných vztahů s vrstevníky přes rodinné konflikty až po duševní onemocnění – a že základem je budování důvěry, aby se nám děti mohly svěřit a věděly, že je budeme brát vážně.
Program otevřely Bc. Diana Terekhova a Mgr. et Mgr. Táňa Zimmermannová (foto: Magistrát hl. m. Prahy)
Velký zájem vzbudila přednáška o ADHD v podání Mgr. et Mgr. Táni Zimmermannové z Institutu Zahrady pro duši. Neurodivergenci představila nikoliv jako poruchu, ale jako odlišný způsob fungování mozku, který vedle náročných výzev (spojených především s tradičním školním systémem) přináší i řadu příležitostí. Lidé s ADHD podle ní vynikají vyšší kreativitou a schopností rychle reagovat na změny nebo přicházet s novými nápady. Zdůraznila také význam podpůrných vztahů, budování sebedůvěry a důležitost prostředí, které dokáže ocenit individuální odlišnosti.
Přednášky moderovala ředitelka Zahrady pro duši PhDr. Markéta Školoudová (foto: David Kumermann)
Když se rodina ocitne v mlze
Tým rodinných terapeutů z Centra rodinné terapie Horizont představil příběh rodiny, jejíž členové si postupně přestali rozumět. Prostřednictvím metafory mlhy ukázal, jak mohou vztahy zahalit nevyslovené emoce, tlak, stud, úzkost nebo dlouhodobě neřešené konflikty. Následně terapeuti otevřeli diskuzi s publikem a poukázali na to, že na většinu otázek neexistují jednoduché odpovědi, ale už jen společné hledání porozumění bývá významným krokem ke změně.
Sociální pracovník Mgr. Tomáš Koukal z Krizové pomoci dětem pak navázal s těžkým a citlivým tématem sebepoškozování. Popsal je jako způsob zvládání psychické bolesti, která často souvisí s nezdravým vztahem k sobě samému, a upozornil na faktory, které mohou riziko zvyšovat – například konflikty v rodině, šikanu, traumata, sociální izolaci nebo ztrátu smysluplných vztahů s přáteli. Zdůraznil hlavně význam odborné pomoci a bezpečného prostoru, ve kterém lze bolest pojmenovat a zpracovat.
Jak pečovat o vztah k sobě i k druhým
Velmi aktuálním tématem byl také vztah k moderním technologiím. Peer specialisté a lektoři Bc. Kamil Rain a Zbyněk Roboch zahájili druhý den festivalu věcnými a praktickými tipy, jak v digitální době neztratit kontakt sami se sebou. Hovořili o dopaminových odměnách, které nás u obrazovek drží déle, než bychom chtěli, i o jednoduchých technikách, které pomáhají vracet pozornost k vlastnímu tělu, dechu a skutečnému světu kolem nás. Shodli se, že cílem není technologie odmítat, ale naučit se je využívat tak, aby sloužily nám, a nikoliv naopak.
Publikum si na vlastní ruce a nohy vyzkoušelo, jak navrátit pozornost ke svému tělu (foto: David Kumermann)
Sociální pracovníci Mgr. Martin Pazlar, DiS., a Mgr. Michaela Spálenková z Centra pro rodiny Delta se pak věnovali fungování rodiny po rozchodu či rozvodu rodičů. Na několika konverzačních scénkách názorně předvedli, že i když partnerský vztah skončí, rodiče mohou nadále fungovat jako „dobří sousedé“, se vzájemným respektem a důvěrou. Pro děti je totiž klíčové, aby dokázali komunikovat, předávat si informace a vytvářet bezpečné prostředí i po rozpadu společné domácnosti. Příklady dobré praxe postavili do přímého kontrastu k tomu, jak to naopak nedělat. Bouřlivou atmosféru mezi rodiči, kteří spolu neumí komunikovat, nakonec podtrhl i silný vítr a déšť, který nás donutil program ukončit předčasně.
V neděli se k nám připojil i tým aplikace Záchranka, aby názorně odprezentoval modul Psychosociální pomoci, na jehož vzniku jsme se spolu s Magistrátem hlavního města Prahy podíleli. Krizové služby Záchranky v případě duševních potíží začínají fungovat i v dalších krajích mimo Prahu. (foto: David Kumermann)
I když jsme nakonec nestihli říct všechno, co jsme chtěli, věříme, že to podstatné si návštěvníci odnesli – jak důležité je pečovat o sebe i o své vztahy a hlavně: že se nemusí bát říct si o pomoc. Protože odborníci (nejen) ze Zahrady pro duši jsou tady přesně od toho.
Děkujeme všem, kdo se u nás zastavili a těšíme se na další společná setkání.